V této záložce naleznete užitečné informace ohledně doporučených vyšetření chovných jedinců. Existují onemocnění, u nichž jsou jednoduché zdravotní testy, které pomohou snížit riziko výskytu těchto onemocnění v populaci beauceronů.

Onemocnění psů obecně je mnoho a nelze testovat všechna.  Doporučena jsou onemocnění, která se v současné době vyskytují v rámci preventivních vyšetření nebo je zaznamenán chovateli jejich zvýšený výskyt. Na mnohá onemocnění bychom potřebovali genetické testy, ty ale bohužel neexistují. Jako poradce chovu beauceron klubu doporučuji některá vyšetření na základě jejich dostupnosti, ale také zohledňuji finanční zátěž pro chovatele.

Obecně jako poradce chovu nedoporučuji rozmnožovat jedince s onemocněním, které má genetický základ nebo multifaktoriální příčiny, kdy jedna z příčin je genetická.

Dokonalý a absolutně zdravý jedinec neexistuje, apeluji však na chovatele, aby mysleli na budoucí generace. Záleží na nás, jaký chov jim zanecháme.

Onemocnění	Zkratka	Příčina	Diagnóza	Terapie	Výskyt	Doporučené vyšetření
Osteochondróza ramenního kloubu	OCD	Spíše genetická	RTG	Omezení zátěže, chirurgie	ANO	ANO
Dysplazie loketního kloubu	DLK, ED	Spíše genetická	RTG	Omezení zátěže, chirurgie	ANO	ANO
Spondylóza páteře	SP, SPONDY	Spíše genetická	RTG	Omezení zátěže, analgetika	ANO	ANO
Přechodový obratel	LTV	Genetická	RTG	Omezení zátěže, analgetika	ANO	ANO
Dysplazie kyčelního kloubu	DKK, HD	Spíše genetická	RTG	Omezení zátěže, analgetika, chirurgie	ANO	Nezařazovat jedince s vyšším stupněm než B
Onemocnění srdce	-	Záleží na onemocnění, může být genetická	USG, RTG, EKG	Dle diagnózy	ojediněle	ANO
Dědičné oční vady	DOV	-	Stanoví lékař	Dle diagnózy	ojediněle	Na základě chovatelské anamnézy
Alergie, atopie	-	Multifaktoriální s genetickým základem	Stanoví lékař	Omezení kontaktu s alergenem, imunitní terapie	ANO	Na základě chovatelské anamnézy
Onemocnění štítné žlázy	-	-	Laboratorní test	Suplementace T4	ANO	Na základě chovatelské anamnézy
Dědičná hluchota beauceronů	DF	genetická	Genetický test	neexistuje	ojediněle	Nezmapované linie

Osteochondrosisdissecans (OCD) ramenního kloubu

Projevy onemocnění se objevují nejčastěji mezi 4. a 7. měsícem věku. Toto onemocnění je známo již od 50.- 60. let minulého století. Je podrobně popisováno v článku z roku 1979 včetně patogeneze.

Patogeneze onemocnění: mikrotrauma nutriční cévy artikulární chrupavky v oblasti přechodu kosti v chrupavku. Toto vede k ischemii (sníženému okysličení a následnému odumření) chrupavky, která se může ,,odloupnout" a pak v kloubu působí jako cizí předmět, který brání v pohybu a bolí. Pokud se neodloupne, odumřelá chrupavka a zánět v kloubu způsobuje bolest, kterou však plemena jako beauceron mohou snášet bez kulhání. Majitel nemusí toto onemocnění odhalit. Terapií je u varianty s volnou částí chrupavky operace kloubu, kdy se disekát vyjme. Cena zákroku je v desítkách tisíc. U varianty bez disekátu je terapie klidem nebo případně novou metodou - vložením SOR implantátu, který nahrazuje chrupavku v kloubu – terapie je velmi nákladná.

U obou variant osteochondrózy dochází k trvalým následkům v podobě překrytí poškozeného místa neplnohodnotnou vazivovou chrupavkou a dřívějšího vzniku artrózy v kloubu oproti nepostiženým kloubům. Tento problém může omezovat psa v práci a ve sportu, zejména pokud není adekvátně řešen.

Dědičnost tohoto onemocnění je 10-45 %. U psů celkově tvoří toto onemocnění 4 % ortopedických problémů. Prevencí vzniku OCD je pečlivý výběr chovných jedinců, správná výživa štěňat a mladých psů (správný poměr vápníku a fosforu, zabránění překrmování) a přiměřená aktivita psa.

Vyšetření je možné při běžných rentgenech kyčelních kloubů po 12. měsíci věku štěněte u Vašeho veterinárního lékaře nebo u posuzovatele (naleznete v záložce Postup pro vyhodnocení RTG DKK).

Dysplazie loketního kloubu (DLK, ED)

Dle FCI se ED rozděluje do stupnů 1-3.

Dysplazie loketního kloubu je komplex patologických jevů, jedná se o FCP (fragmentovaný processus coronoideus), OCD distální části humeru, inkongruitu kloubu a UAP (ununited processusanconeus – nepřiosifikovaný anconeus).

Heritabilita je 0,01-0,36, větší riziko ED je u jedinců, jejichž oba rodiče jsou postiženi. Pokud má jeden z rodičů ED (a nezáleží na stupni), potomek má 10-23% pravděpodobnost, že se u něj objeví ED. Projev onemocnění závisí na vnějších podmínkách (zátěž, podávání chondroprotektiv a výživa). Samci trpí ED častěji než samice. Pravděpodobně kvůli rychlosti růstu. Z chovu je nutné vyřadit i jedince se stupněm ED 1, pokud chceme snížit pravděpodobnost výskytu onemocnění, nestačí vyřadit pouze jedince s vyšším stupněm. Jedinec s ED 0/0 nezaručí potomky bez projevů dysplazie loketního kloubu, ale výrazně sníží pravděpodobnost.

Podávání chondroprotektiv v období růstu nezabrání, aby se u zvířete dysplazie loketního kloubu objevila, ale může snížit stupeň a snižuje bolestivost procesu.

Standardně se zjišťuje zároveň při rentgenování kyčlí pro uchovnění.

Spondylosis deformans (spondylóza páteře, spondy, SP)

Stupně 1-3. Spondylóza zvyšuje riziko protruze a extruze disku (čili vyhřeznutí plotýnky, a tím útlaku míchy), stenózy páteře (ztuhnutí zad). U pracovních psů spondylóza jednoznačně limituje výkon psa. Závažnost klinických projevů nekoresponduje s RTG nálezem, pes se spondylózou páteře stupeň 3 může podávat výkon jako zdravý pes, ale pes se stupněm 1 může trpět bolestmi zad a vykazovat sníženou hybnost od mladého věku. Prevencí je opět správný výběr chovných jedinců, správná výživa a přiměřená zátěž.

Vyšetření je možné při běžných rentgenech kyčelních kloubů po 12. měsíci věku štěněte u Vašeho veterinárního lékaře nebo u posuzovatele (naleznete v záložce Postup pro vyhodnocení RTG DKK).

Přechodový obratel (LTV)

Jedná se o anatomicky odlišně utvářený obratel. Je několik typů těchto obratlů, ale také několik typů klasifikací. Zjednodušeně řečeno, obratel, který má špatnou a nesymetrickou anatomii, vyvolá degenerativní změny páteře, zvyšuje riziko výhřezu plotýnky a omezuje hybnost jedince. U LTV je jasná genetická predispozice.

Standardně se zjišťuje zároveň při rentgenování kyčlí pro uchovnění.

Dysplazie kyčelního kloubu (DKK, HD)

HD není doporučené vyšetření, ale povinné. Doporučení spočívá v nezařazování jedinců s HD vyšším než B do chovu.

Dle FCI členíme HD do stupňů A-E. Diagnostika probíhá pomocí ventrodorzálního RTG snímku (pes leží na zádech v celkové anestezii, pomocník drží pánevní končetiny). Při provedení RTG snímku ve věku 13-18 měsíců je záchyt patologického vývoje kloubů 93%. Dysplazie kyčelního kloubu se posuzuje na základě kongruence kloubu, určuje se Norbergův úhel, stupně subluxace, tvaru a hloubky acetabula a posuzuje se osteoartróza.

Dědičnost je polygenní. Může se lišit genetický základ a fenotypový projev. V prevenci se nejvíce osvědčuje promyšlený chov.Genetické studie jsou, zatím však nejsou komerčně dostupné genetické testy.

Existuje více možností diagnostiky dysplazie kyčelního kloubu. Z častých můžu zmínit PennHIP a OFA. Více se můžete dozvědět na stránkách kliniky MVDr. Ekra: https://www.vetklinika.cz/nas-kolektiv/8-news/53-dysplazie-kycelnich-kloubu

Onemocnění srdce

Onemocnění srdce je mnoho a mnoho z nich má také genetický základ. Krom velmi fatálních srdečních vad jako je Fallotova tetralogie, vady aorty, septa, přetrvávající ductus arteriosus, jsou ale také méně závažná srdeční onemocnění, při nichž může jedinec dobře fungovat v mladém věku a onemocnění není zjištěno před zahájením reprodukce. Genetická predispozice je uváděna u endokarditidy, dilatační kardiomyopatie, stenózy aorty a mnoha dalších.

Ideální je před zařazením jedince do chovu absolvovat kardiologické vyšetření na specializovaném pracovišti a před každým dalším vrhem toto vyšetření opakovat, protože některá onemocnění srdce se projeví až se zvyšujícím se věkem zvířete.

Vyšetření probíhá bez celkové anestezie a provádí se rentgen hrudníku, elektrokardiografické vyšetření a sonografické vyšetření.

Mezi specialisty, kteří vyšetření na tato onemocnění provádějí, patří: MVDr. Karel Najman (Praha), MVDr. Michal Fiedler

Vyšetření dědičných očních vad

Mezi tyto vady patří vady sítnice (například progresivní retinální atrofie - PRA), ale také vady víček a spojivky (dermoid, entropium, ektropium…) a mnoho dalších. Jednotlivá onemocnění mají různé projevy: zhoršení zraku, zakalení čočky, slzení, záněty spojivek… Pokud má Váš pes či fena oftalmologický problém, kontaktujte svého veterinárního lékaře, případně přímo očního specialistu a informujte se o dědičnosti onemocnění.

Existují posuzovatelé dědičných očních vad (DOV), kteří vydávají certifikáty platné po určitou dobu. Tyto specialisty naleznete na stránkách vetkom.cz, patří mezi ně například MVDr. Jiří Beránek Ph.D. a MVDr. Petr Gbelec.

Vyšetření se standardně neprovádí v celkové anestezii.

Alergie, atopie

Projevují se nejčastěji změnami na kůži a záněty v uších. Bohužel neexistují žádné spolehlivé testy a diagnózu stanoví veterinární lékař na základě vyloučení jiných kožních onemocnění. V současné době se jedná o velmi častá onemocnění a lze vypozorovat výskyt v některých liniích.

Onemocnění štítné žlázy – hypotyreóza

Jedná se o sníženou funkci štítné žlázy. Hormony štítné žlázy řídí metabolismus celého organismu. Snížená funkce štítné žlázy se obecně projevuje zpomalením celého organismu. Klinické projevy onemocnění jsou: zvýšení hmotnosti, zhoršení srsti, vypadávání srsti, časté záněty uší, chladová intolerance, letargie, nezájem o pohyb.

Hypotyreóza je často imunitně zprostředkovaná a je to dědičné onemocnění.

Vyšetření se provádí z krve, stanovením parametru T4 a TSH. Toto vyšetření provádí většina veterinárních lékařů. Pro zapsání vyšetření do databáze prosím zasílejte laboratorní protokol s oběma parametry.

Dědičná hluchota (DF)

Je genetické onemocnění. Projeví se při spojení dvou přenašečů u 1/3 štěňat ve věku několika týdnů. Genetika onemocnění je jednoduchá mendelistická: zdravý jedinec – dvě zdravé alely, není přenašeč, přenašeč – jedna zdravá a jedna nemocná alela, pes slyší, ale může vadnou alelu přenést na 50 % svých potomků, postižený jedinec – dvě vadné alely, zvíře neslyší, může přenést pouze vadnou alelu na 100 % svých potomků.

Zjistit hluchotu u štěněte lze zjistit ve věku 5 týdnů BAER testem u vybraných veterinárních lékařů.

Genetické testy jsou běžně dostupné a jsou spolehlivé.