POZOR! Členské příspěvky na rok 2018 plaťte do 31.12.2017. Od r. 2018 členský příspěvek navýšen na 500 Kč (stálý člen), 550 Kč (nový člen).

CANISTERAPIE

         Canisterapie je terapie, při které se využívá pozitivního vlivu psa na psychický i fyzický stav klienta. Je dokázáno, že pes má uklidňující vliv na hyperaktivní děti a naopak dokáže přimět k aktivitě děti, které nereagují na jiné podněty. Při aktivitách se psy nenásilně procvičujeme hrubou i jemnou motoriku. Přítomnost psa snižuje krevní tlak.
         Při polohování (kontaktní ležení klienta a psa popř. psů dochází k prohřátí svalů a uvolnění spasmů. Pes se stává bytostí, které je možno se svěřit. Pro některé klienty je komunikace se psem přijatelnější než s druhým člověkem a právě pes se může stát určitým komunikačním kanálem mezi klientem a terapeutem.

Rozdíly mezi dvěma úrovněmi canisterapie. Obecný pojem canisterapie zahrnuje: 1) tzv. společenskou činnost - tj. návštěvy "pro radost", jejichž hlavním smyslem je pozvednutí kvality života klientů, např. v domově důchodců 2) a terapeutickou činnost se záměrem podílet se na léčbě určitého typu postižení. Oba tyto druhy mají zásadní význam pro klienty a k oběma je potřeba průprava ze strany canisterapeutického týmu. U společenské činnosti je jím psovod a pes, kteří prošli canisterapeutickými zkouškami. U terapie jako takové je jimi terapeut a pes, taktéž přezkoušení. Terapeut má mít navíc také znalosti o různých druzích postižení a možných aplikacích canisterapie.
Léčebné účinky Canisterapie je určena pro tělesně postižené, mentálně postižené, pro staré a nemocné. Prolamují se bariéry při úzkostech, traumatech, depresích, návalech samoty a beznaděje, které přináší řada nemocí nebo stáří. Začíná to dotykem, pohlazením, úsměvem, několika slůvky. V člověku se zase začíná probouzet zájem o komunikaci a o okolní svět, zase začíná projevovat city. Terapie pomocí zvířat pomáhá při neurózách, epilepsii a autismu (porucha, která naruší schopnost navazovat vztahy), ale také nevidomým, neslyšícím, dětem postiženým obrnou a tak dál. K čemu všemu se dá využít, to odborníci intenzivně zkoumají. Jedno je však jasné. V přítomnosti zvířat, která dovedou vzbudit lásku člověka se cítíme bezpeční a milovaní. Dotek jemné srsti a pozorný pohled například psa, který naslouchá, neodmlouvá a nekritizuje prospívá jak zdravým, tak nemocným. A může pomoci i tehdy, když člověku nepomáhají ani léky.
Pes vhodný pro canisterapii musí mít:
·výborný zdravotní stav - vhodný věk - minimálně 15 měsíců, horní věkovou hranici omezuje pouze zdravotní stav psa
- sebejisté, vyrovnané a klidné chování - k lidem i ostatním zvířatům
- dobrou poslušnost a souhru se svým psovodem
- schopnosti pro terapii
- přátelskou a vstřícnou povahu
Dále canisterapeutický pes:
- může být jakékoli rasy, velikosti a pohlaví
- může, ale nemusí, mít průkaz původu (vždy ale musí mít očkovací průkaz!!!)
- může být i z útulku, ale měli byste ho mít dostatečně dlouho a dobře ho znát
- může provozovat canisterapii i pod vedením jiného psovoda než je jeho "oficiální" majitel (majitel však musí s tímto písemně souhlasit)
- může mít za sebou výstavy nebo nějaký speciální výcvik, (což by mohlo přispět k Vašemu přijetí klientem, ale rozhodně se na to nebere ohled při zkouškách).
- Rozvoj citových schopností
- terapie v herně nebo venku – hlazení psa, mazlení (uspokojování potřeby něžnosti)
- navozování komunikace dítěte se psem – cílem je snížit nesmělost a uzavřenost a podpořit spontánnost projevu ve vztahu k jiným osobám
- při používání velkých psů - rozvoj pocitu bezpečí, při použití malých psů – rozvoj ochranitelských a pečovatelských postojů u dítěte
- při poznávání nových věcí ve společnosti zvířete odbouráváme neopodstatněný strach a odvádíme pozornost od vlastních potíží dítěte
- při použití skupinové terapie (více psů a více dětí) – rozvoj komunikace a zvládnutí chování v kolektivu
- Rozvoj rozumových schopností
- cílenou hrou a plněním úkolů budíme u dítěte zájem o určité aktivity s cílem zvyšovat dobu soustředění se na tuto činnost
- pozorováním chování psa, zkoumáním jeho stavby těla (uši, ocas, oči,…) rozvíjíme pozorovací schopnosti i správné návyky
- s použitím různých pomůcek (míče, kroužky) a zadáváním různých úkolů dítětem psovi se zlepšují komunikační dovednosti, rozšiřujeme slovní zásobu a zejména v oblasti logopedie i vyjadřovací schopnosti. Mohou se zde zapojit i výtvarné a hudební techniky
- k nácviku sebeovládání dítěte využijeme krmení psa či jiné situace, kdy je třeba psa nevyrušovat
- pro autisty, kteří mají svůj vlastní vnitřní svět a komunikují na jiné úrovni , je kontakt se zvířetem, které komunikuje jednoduše a jednoznačně srozumitelný. Autisty se zvířaty sbližuje jejich způsob myšlení- myšlenky probíhají v obrazech, a proto pes velmi dobře plní roli prostředníka v komunikaci s lidmi. Prostřednictvím psa můžeme zmírňovat u těchto dětí agresivitu, neboť ke zvířeti si najdou cestu rychleji a chovají se k němu lepším způsobem než k jiným členům rodiny.
- Rozvoj pohybových schopností
Formou různých společenských her (házení míčků, napodobování činností psa, dosahování vzdálených míst – překážková dráha, honění apod.) zvyšujeme u dětí motivaci k pohybu i jejich pohybové schopnosti, rozvíjíme hrubou i jemnou motoriku, ve společnosti psa učíme děti vhodně relaxovat. Terapeut volí činnost klienta se psem podle toho, zda je dítě samostatně pohyblivé nebo částečně či zcela imobilní. Velkým přínosem psa v práci s epileptikem je jeho schopnost varovat terapeuta 15 – 20 minut před záchvatem klienta (pes reaguje na změny v chování, pachu potu a elektromagnetického pole těla). Zajímavou zpětnou vazbou a motivací pro děti je v canisterapii možnost shlédnutí „hry“ se psem na videu. Velmi dobrým integračním momentem je vytváření terapeutických skupin s dětmi zdravými a handicapovanými. Příprava
Důležitá je příprava psa. Musí být vyběhaný, vyvenčený, přiměřeně nakrmený. Ideální počet dětí na canistetrapii je 3-5. Pro děti ve skupině je lepší návštěva více psů, lépe se o ně dělí, nemusí bojovat o přízeň. Prostory které vybíráme pro canisterapii by měly být prosty ostrých předmětů, hran a hrotů. Vhodné jsou venkovní ohrazené prostory, ale i tělocvična, nebo větší místnost. Výsledky terapie mohou v mnohém ovlivnit i takové vjemy, jako příjemné prostředí, vůně, tichá hudba a pod. Dbejte aby povely ke psu nevzbuzovaly strach, nebo úlek u pacientů. V prostředí je možné umístit pomůcky a hračky tak, aby pacienti nemohli zranit sebe, nebo jiné. Účast pacientům blízké osoby při několika prvních setkáních je žádoucí. Podle odborníků by mělo zvíře pracovat 1-2 hodiny týdně. Zkušební řád
- ZMP - zkouška mladých psů
- ZVV - zkouška vrozených vloh
- PDSDDZŠ - postižení dospělí, senioři, dětské domovy, zvláštní školy.
- LDN - léčebna dlouhodobě nemocných.
- PD - postižené děti (tělesně i mentálně)
- VZ - všestranná zkouška.
Pro představu, co takové zkoušky obsahují:
VZ - Všestranná zkouška
Ovladatelnost na vodítku. Vede cizí osoba za přítomnosti psovoda (bez obratů na místě)    10 b
Ovladatelnost bez vodítka s psovodem, bez obratů na místě    10 b
Sedni, lehni, vstaň bez vodítka u nohy psovoda    10 b
Aport v místnosti – předmět psovoda     10 b
Aport volný cizí předmět    10 b
Odložení za pochodu na 5 m    10 b
Klid psa při nárazovém zvuku a křiku    10 b
Pevné objetí psa kolem krku     10 b
Pošťuchování psa berlí, rukou, nohou, francouzskou holí    10 b
Reakce na invalidní vozík a klienta na vozíku    10 b
Reakce na pohybující se hračky ( autíčko na setrvačník, kočárek, otevřený deštník apod.)    10 b
Mírné tahání psa za srst, ohon a uši    10 b
Reakce na osoby a prostředí se silným pachem    10 b
Ukončení činnosti na povel psovoda a přivolání    10b
Vztah psovoda a jeho psa. Sahání do misky s krmením    10 b
Celkem    150
Minimální hranice    105
© Maši 2009
Změny u Vašich psů či další vklady na webu zasílejte na adresu: ing. Marcela Součková, stafkovm@yahoo.com