Na další klubové akce se můžeme těšit v roce 2025.

Záchranářská kynologie v ČR

Druhy záchranářského výcviku
Královskou disciplínou záchranářského výcviku je vyhledávání osob v sutinách. Pes se při něm pohybuje v troskách zřícených budov a pomocí svých smyslů, zejména čichu, se snaží lokalizovat polohu zavalených osob. I když ČR není ohrožena zemětřeseními tak, jako některé jiné státy na světě, najde se i u nás pro sutinové psy dost práce v sutinách budov zřícených vlivem výbuchu plynu, podmáčením, sesuvu půdy, tíhy sněhu a neodbornými zásahy do konstrukce budov zloději kovů.

Dalším velmi rozšířeným odvětvím je hledání lidí v přírodním terénu, tzv. plošné hledání. Zde pes podle pokynů psovoda prohledává jednotlivé části často velmi těžko přístupného terénu a opět značí, zpravidla štěkotem, nález pohřešované osoby. Většinou se jedná o děti, staré lidi či mentálně postižené osoby.

Mezi další disciplíny záchranářské kynologie patří vyhledávání osob zavalených pod sněhem, hledání a záchrana tonoucích a utonulých a záchranné stopovaní. Hledání osob zavalených lavinou a ztracených v horském zimním terénu je v České republice doménou Horské služby http://www.hscr.cz/ a jejích lavinových psů.

Vodní záchranářský výcvik je především sportovním odvětvím, kromě činnosti zaměřené na hledání těl utonulých či obětí trestných činů, kdy pes z paluby člunu označí místo na hladině, kde se soustřeďuje pach vycházející z těla pod hladinou.

Záchranářské stopování je asi nejméně rozšířenou oblastí záchranářského výcviku. V praxi se téměř neuplatňuje a v rámci mezinárodních sportovních soutěží se ho účastní jen několik málo závodníků, kteří se zpravidla věnují i sportovním a služebním pachovým pracím.

Velmi specifickou oblastní často spojovanou se záchranařinou je hledání mrtvol a částí lidských ostatků, tzv. cadaverů. Vedle policie ČR, která používá cadaver-psy zejména při objasňování těch nejzávažnějších trestných činů, se tomuto výcviku věnují i někteří psovodi SZBK ČR, kteří věří, že je možné vycvičit psa k dvojímu způsobu značení tak, aby psovod mohl ze způsobu značení poznat, zda pes nalezl živého či mrtvého člověka.

Praktický výcvik těchto disciplín však výrazně ztěžuje nemožnost legální cestou získat a používat skutečné lidské ostatky, a k výcviku je tak třeba využívat speciální pachové tablety a vzorky mrtvolného pachu.




Organizace působící v ČR
Mimo profesionální složky, které se věnují záchranářskému výcviku psů pro praktické nasazení (Armáda ČR, Policie ČR, Městská policie Praha a Ostrava, Hasičský záchranný sbor ČR, Horská služba http://www.hscr.cz/ ), působí v ČR i několik organizací, ve kterých se sdružují dobrovolníci, kteří se vedle praktického směru výcviku věnují často i sportovnímu záchranářskému výcviku.

Jsou to zejména následující tři organizace, které jsou členy mezinárodní organizace Internationale Rettungshunde Organisation (IRO) http://www.iro-dogs.org/:
- Svaz záchranných brigád kynologů ČR http://www.zachranari.cz/, který je členěn do jednotlivých krajských brigád
- Záchranná brigáda kynologů Jihomoravského kraje ČR http://zbkjmkcr.ic.cz/
- Kynologická záchranná jednotka ČR http://kzjcr.wbs.cz/
Výše uvedené organizace pořádají během roku řadu sportovních akcí a zkoušek dle mezinárodně uznávaného zkušebního řádu IPO-R. Vedle tohoto řádu pořádají některé organizace také zkoušky a závody podle vlastních interních zkušebních řádů.

Čtvrtou organizací, zaměřující se hlavně na praktickou záchranařinu, jsou psovodi Sboru dobrovolných hasičů Hejnice http://www.hasicihejnice.cz/, kteří mají i vlastní zkušební řád.

Poslední dvě organizace věnující se záchranařině jsou regionální sdružení: Psovodi HJ OS ČČK Jindřichův Hradec a KZS ČR z Pelhřimova (obě organizace nemají zatím přístup k Atestům MV).


Zkoušky a zkušební řády v ČR
Většina zkoušek (kromě zkoušek vstupních) v záchranářské kynologii je rozdělena na tři oddíly:

poslušnost (např.: ovladatelnost bez vodítka, odložení v sedě, v leže s přivoláním, ve stoje s přivoláním, vysílání s odložením, odložení...)

dovednost (např.: pohyblivá kladina na sudech, houpačka, vodorovný žebřík, skok daleký, tunel, chůze po nepříjemném materiálu, ovladatelnost na vzdálenost, nesení psa a jeho předání...)

speciální cviky (podle druhu zkoušky hledání určitého počtu osob, resp. cadaver vzorků, v daném terénu)

Více ve zkušebních řádech níže:

Mezinárodní zkušební řád IRO http://www.goldendy.cz/info/zv_iro.htm
Národní zkušební řád SZBK ČR http://www.zachranari.cz/index.html?str=rady
Testy kynologické záchranné jednotky ČR http://www.kzjcr.wbs.cz/Testy_KZJ.html
Zkušební řád pro přezkušování psů Sboru dobrovolných hasičů http://www.hasicihejnice.cz/kriteria.html


Atesty Ministerstva vnitra - vstupenka na praktické nasazení
Pro praktické nasazení na sutinové nebo plošné vyhledání, stejně tak jako pro účast v mezinárodní záchranné operaci, musí mít psovod se svým psem platný Atest, který vydává MV-generální ředitelství HZS ČR se dvěma specializacemi:

a) specializace S (sutiny) - umožňuje držiteli kynologického atestu nasazení při sutinovém vyhledávání ve zřícených budovách k provádění záchranných prací v rámci IZS,
b) specializace P (plošné) - umožňuje držiteli kynologického atestu nasazení k plošnému vyhledávání při pátrání po pohřešovaných osobách v rámci IZS.

Pro získání atestu musí psovod vedle řady obecných kritérií (zdravotní stav, odborná a fyzická způsobilost, dosažení 18 let aj.) úspěšně se svým psem složit náročnou praktickou zkoušku, která ověřuje schopnosti psovoda a psa pro praktický zásah.

Celý atest trvá zpravidla 2-3 dny a je vypisován jen 2x ročně pro obě specializace. Úkolem psovoda se psem je v omezeném čase (dle okolností zpravidla do 30 minut) prohledat určený prostor, ve kterém mohou být ukryty maximálně 4 osoby (psovod počet hledaných osob nezná).

Pro specializaci "sutina" určuje předpis dva prostory, každý o rozloze maximálně 1000 m2. Na jeden z prostorů je psovod nasazen během dne a na druhý až během noci. Obdobně při atestu na specializaci "plocha" čekají na psovoda dva prostory o maximální rozloze 50 000 m2, jeden denní a jeden noční.

Úkryty hledaných osob jsou často velmi složité a mohou být koncipovány na, nad i pod úrovní terénu. Pro simulaci reálných podmínek nebývá na atestech výjimka použití řady rušivých vlivů (otevřený oheň, zapnuté elektrocentrály a stroje, či ukryté rozkládající se maso, které simuluje pach mrtvoly).

Platnost atestu je 2 roky a psovod se stejným psem může neúspěšné atestační zkoušky v jedné specializaci opakovat maximálně dvakrát za sebou. O náročnosti atestačních zkoušek svědčí, že se procento úspěšnosti pohybuje jen kolem 30 % a celkový počet psovodů s platným atestem http://www.mvcr.cz/hasici/izs/ojpo/kynologie/drzitele_hasici.html se pohybuje kolem dvaceti.

Všechny dokumenty a předpisy týkající se atestů a praktického nasazení záchranných psů v rámci IZS jsou k dispozici na stránkách MV-GŘ HZS ČR http://www.mvcr.cz/hasici/izs/ojpo/kynologie/index_hasici.html.

Autoři tohoto článku:
Filip Štrach, DiS. http://www.sar.k-9.cz
Adéla Richterová http://www.brix.wz.cz
© Maši 2009
Změny u Vašich psů či další vklady na webu zasílejte na adresu: MVDr. Kateřina Valdhans, pch.beauceron@seznam.cz