Záchranářská kynologie v ČR
Druhy záchranářského výcviku
Královskou disciplínou záchranářského výcviku je vyhledávání osob v sutinách.
Pes se při něm pohybuje v troskách zřícených budov a pomocí svých smyslů, zejména
čichu, se snaží lokalizovat polohu zavalených osob. I když ČR není ohrožena
zemětřeseními tak, jako některé jiné státy na světě, najde se i u nás pro sutinové
psy dost práce v sutinách budov zřícených vlivem výbuchu plynu, podmáčením, sesuvu
půdy, tíhy sněhu a neodbornými zásahy do konstrukce budov zloději kovů.
Dalším velmi rozšířeným odvětvím je hledání lidí v přírodním terénu, tzv. plošné
hledání. Zde pes podle pokynů psovoda prohledává jednotlivé části často velmi těžko
přístupného terénu a opět značí, zpravidla štěkotem, nález pohřešované osoby. Většinou
se jedná o děti, staré lidi či mentálně postižené osoby.
Mezi další disciplíny záchranářské kynologie patří vyhledávání osob zavalených pod
sněhem, hledání a záchrana tonoucích a utonulých a záchranné stopovaní. Hledání osob
zavalených lavinou a ztracených v horském zimním terénu je v České republice doménou
Horské služby
http://www.hscr.cz/ a jejích lavinových psů.
Vodní záchranářský výcvik je především sportovním odvětvím, kromě činnosti zaměřené na
hledání těl utonulých či obětí trestných činů, kdy pes z paluby člunu označí místo na
hladině, kde se soustřeďuje pach vycházející z těla pod hladinou.
Záchranářské stopování je asi nejméně rozšířenou oblastí záchranářského výcviku. V praxi
se téměř neuplatňuje a v rámci mezinárodních sportovních soutěží se ho účastní jen několik
málo závodníků, kteří se zpravidla věnují i sportovním a služebním pachovým pracím.
Velmi specifickou oblastní často spojovanou se záchranařinou je hledání mrtvol a částí
lidských ostatků, tzv. cadaverů. Vedle policie ČR, která používá cadaver-psy zejména při
objasňování těch nejzávažnějších trestných činů, se tomuto výcviku věnují i někteří psovodi
SZBK ČR, kteří věří, že je možné vycvičit psa k dvojímu způsobu značení tak, aby psovod mohl
ze způsobu značení poznat, zda pes nalezl živého či mrtvého člověka.
Praktický výcvik těchto disciplín však výrazně ztěžuje nemožnost legální cestou získat a
používat skutečné lidské ostatky, a k výcviku je tak třeba využívat speciální pachové tablety
a vzorky mrtvolného pachu.
Organizace působící v ČR
Mimo profesionální složky, které se věnují záchranářskému výcviku psů pro praktické
nasazení (Armáda ČR, Policie ČR, Městská policie Praha a Ostrava, Hasičský záchranný
sbor ČR, Horská služba
http://www.hscr.cz/ ), působí v ČR i několik organizací, ve
kterých se sdružují dobrovolníci, kteří se vedle praktického směru výcviku věnují často
i sportovnímu záchranářskému výcviku.
Jsou to zejména následující tři organizace, které jsou členy mezinárodní organizace
Internationale Rettungshunde Organisation (IRO)
http://www.iro-dogs.org/:
- Svaz záchranných brigád kynologů ČR
http://www.zachranari.cz/, který je členěn do
jednotlivých krajských brigád
- Záchranná brigáda kynologů Jihomoravského kraje ČR
http://zbkjmkcr.ic.cz/
- Kynologická záchranná jednotka ČR
http://kzjcr.wbs.cz/
Výše uvedené organizace pořádají během roku řadu sportovních akcí a zkoušek dle mezinárodně
uznávaného zkušebního řádu IPO-R. Vedle tohoto řádu pořádají některé organizace také zkoušky
a závody podle vlastních interních zkušebních řádů.
Čtvrtou organizací, zaměřující se hlavně na praktickou záchranařinu, jsou psovodi Sboru
dobrovolných hasičů Hejnice
http://www.hasicihejnice.cz/, kteří mají i vlastní zkušební řád.
Poslední dvě organizace věnující se záchranařině jsou regionální sdružení: Psovodi HJ OS
ČČK Jindřichův Hradec a KZS ČR z Pelhřimova (obě organizace nemají zatím přístup k Atestům MV).
Zkoušky a zkušební řády v ČR
Většina zkoušek (kromě zkoušek vstupních) v záchranářské kynologii je rozdělena na tři oddíly:
poslušnost (např.: ovladatelnost bez vodítka, odložení v sedě, v leže s přivoláním, ve
stoje s přivoláním, vysílání s odložením, odložení...)
dovednost (např.: pohyblivá kladina na sudech, houpačka, vodorovný žebřík, skok daleký,
tunel, chůze po nepříjemném materiálu, ovladatelnost na vzdálenost, nesení psa a jeho předání...)
speciální cviky (podle druhu zkoušky hledání určitého počtu osob, resp. cadaver vzorků,
v daném terénu)
Více ve zkušebních řádech níže:
Mezinárodní zkušební řád IRO
http://www.goldendy.cz/info/zv_iro.htm
Národní zkušební řád SZBK ČR
http://www.zachranari.cz/index.html?str=rady
Testy kynologické záchranné jednotky ČR
http://www.kzjcr.wbs.cz/Testy_KZJ.html
Zkušební řád pro přezkušování psů Sboru dobrovolných hasičů
http://www.hasicihejnice.cz/kriteria.html
Atesty Ministerstva vnitra - vstupenka na praktické nasazení
Pro praktické nasazení na sutinové nebo plošné vyhledání, stejně tak jako pro účast
v mezinárodní záchranné operaci, musí mít psovod se svým psem platný Atest, který
vydává MV-generální ředitelství HZS ČR se dvěma specializacemi:
a) specializace S (sutiny) - umožňuje držiteli kynologického atestu nasazení při
sutinovém vyhledávání ve zřícených budovách k provádění záchranných prací v rámci IZS,
b) specializace P (plošné) - umožňuje držiteli kynologického atestu nasazení k plošnému
vyhledávání při pátrání po pohřešovaných osobách v rámci IZS.
Pro získání atestu musí psovod vedle řady obecných kritérií (zdravotní stav, odborná a
fyzická způsobilost, dosažení 18 let aj.) úspěšně se svým psem složit náročnou praktickou
zkoušku, která ověřuje schopnosti psovoda a psa pro praktický zásah.
Celý atest trvá zpravidla 2-3 dny a je vypisován jen 2x ročně pro obě specializace. Úkolem
psovoda se psem je v omezeném čase (dle okolností zpravidla do 30 minut) prohledat určený
prostor, ve kterém mohou být ukryty maximálně 4 osoby (psovod počet hledaných osob nezná).
Pro specializaci "sutina" určuje předpis dva prostory, každý o rozloze maximálně 1000 m2.
Na jeden z prostorů je psovod nasazen během dne a na druhý až během noci. Obdobně při atestu
na specializaci "plocha" čekají na psovoda dva prostory o maximální rozloze 50 000 m2, jeden
denní a jeden noční.
Úkryty hledaných osob jsou často velmi složité a mohou být koncipovány na, nad i pod úrovní
terénu. Pro simulaci reálných podmínek nebývá na atestech výjimka použití řady rušivých vlivů
(otevřený oheň, zapnuté elektrocentrály a stroje, či ukryté rozkládající se maso, které simuluje pach mrtvoly).
Platnost atestu je 2 roky a psovod se stejným psem může neúspěšné atestační zkoušky v jedné
specializaci opakovat maximálně dvakrát za sebou. O náročnosti atestačních zkoušek svědčí, že
se procento úspěšnosti pohybuje jen kolem 30 % a celkový počet psovodů s platným atestem
http://www.mvcr.cz/hasici/izs/ojpo/kynologie/drzitele_hasici.html se pohybuje kolem dvaceti.
Všechny dokumenty a předpisy týkající se atestů a praktického nasazení záchranných psů v rámci
IZS jsou k dispozici na stránkách MV-GŘ HZS ČR
http://www.mvcr.cz/hasici/izs/ojpo/kynologie/index_hasici.html.
Autoři tohoto článku:
Filip Štrach, DiS.
http://www.sar.k-9.cz
Adéla Richterová
http://www.brix.wz.cz